3.kapitola-Útok na ministerstvo kouzel
Všichni byli v šoku…včerejší zpráva jim doslova vytrhla
duši z těla.
Museli zajistit Hermioně pohřeb. ,, Remusi?Kdy pohřbíme
Hermionu?Nešlo by…abychom ji pohřbili spolu se Siriusem?“, ptala se paní
Weasleyová.
,, Ach, ano, šlo by to Molly, ale to uděláme později tedˇ musím
na poradu řádu…“, řekl Lupin a zvednul se ze židle.
Náhle se do kuchyně přiřítil Ron, a hned za ním jeho otec. ,,
Arture?Děje se něco?“, zeptala se paní Weasleyová, svého manžela.
,, Harry není v posteli…a myslím že ani večer nešel spát,
a zmizelo i jeho koště“, vyhrkl Ron. ,, A to ještě není všechno, našel jsem
další dopis od Voldemorta…“, řekl udýchaně pan Weasley, a v ruce svíral
tentokrát menší kus pergamenu. Lupin si sednul, a zabořil tvář do dlaní.
Mezitím si Ron nepozorovaně vzal svitek pergamenu, a začal ho
číst nahlas:
MILÝ
POTTRE…
Zde jsem
ti posílám menší dáreček, vím že dnes slavíš své 16narozeniny…tak ti přeji vše nejlepší…
Chtěl bych se s tebou vidět. . proto tě žádám
abys poslechl mých přání, a byl zítra na ministerstvu
kouzel-hodlám ho totiž napadnout…
Byl bych moc rád kdyby ses přidal
na mojí stranu, budeš můj nejvěrnější a nejlepší smrtijed,ale hlavně můj syn. Jestli se se mnou chceš spojit čekej u veřejného vchodu Ministerstva o půlnoci…
S úctou
Lord Voldemort
,, Vždytˇ on se k Harrymu chová jako
otec,dokonce mu napsal:synu……. . “, řekl pomalu Ron. , , Jo, taky mi to tak
příde, i když nevím proč by měl důvod se k němu tak chovat…“, ozvala se
Ginny, která byla strachem bez sebe jestli Harrymu náhodou něco neudělá.
,,
On má důvod proč se k němu tak chová, podnět je převést ho na svou stranu, věděl
že mu na to Harry skočí-protože když na Harryho zaůtočil, když byl malý, přenesl
na něj některé své schopnosti, tak je zcela možné že se bude chovat jako
Voldemort, tu nabídku přijal…ale nevím jestli to není past“, řekl Lupin
zamyšleně, a usrkl kávu kterou měl vedle sebe na stole.
,,
Tak a dost, tedˇ se všichni najíte, a to v klidu“, řekla paní Weasleyová
nakvašeně.
***
Když
byli všichni po jídle, zvednuli se pan Weasley s Lupinem ze židle, a než
stačil Ron nebo Ginny cokoliv říct, oba se přemístili.
Na
ministerstvu byl hrozný zmatek, bystrozoři pobíhali sem tam, do toho všeho byly
slyšet hlasité rány způsobené kouzly která taktéž létala sem tam kam jen oko
dohlédlo.
Lupin jednoho bystrozora zastavil. ,, Co
se tu děje?“, zeptal se ho Lupin klidným hlasem. ,, No, najednou sem začali
vnikat smrtijedi, a v čele jim šel Potter, i s Vy-víte-kým, a myslím
že mu Potter říkal:Otče. . nebo tak nějak …“, řekl bystrozor a bylo na něm znát
že je překvapený, pak se otočil a šel pomáhat ostatním , se smrtijedy. Pan
Weasley se na Lupina vyděšeně podíval.
Najednou
se místností rozlehla rána, a dovnitř začali proudit další a další smrtijedi.
,, Expelliarmus!!!“, ozval se místností ledový hlas, a mezi smrtijedy se
vynořila vysoká postava s bledou mrtvolnou tváří. Všem vyklouzla hůlka
z ruky a spočinula na úhledné hromádce vedle smrtijedů. Voldemort se na
bystrozory posměšně podíval, a jeho pohled spočinul na Lupinovi a panu Weasley.
,,
Podívejme kohopak tu máme, …Harry?Mohl bys sem jít, prosím?“, otázal se otcovsky
Voldemort a jeho červené oči se zaleskly. Najednou se mezi smrtijedy začala
tvořit ulička, a vynořila se silueta vyhublého šestnáctiletého chlapce, který
s potěšením ve tváři sledoval vystrašené bystrozory. ,, Co jsi chtěl
otče?“, zeptal se Harry Voldemorta, a měřil si Lupina s panem Weasley. ,, Znáš
tyto pány, nemám pravdu?“, zeptal se Voldemort.
,, Ale ano, moc dobře je znám otče…. . proč
se ptáš?“, otázal se Harry, a podíval se na něj. ,, Myslel jsem že bys je třeba
mohl zabít ty, …co na to říkáš?Nu…synu…chceš je zabít sám nebo to mám udělat
já?“, zeptal se Harryho Voldemort. ,, Nevím, nevím, nepřipadá mi vhodné je
zabíjet , můžou být nápomocní, nemyslíš?“, řekl Harry a dělal jakoby se nic nestalo.
Chvíli bylo ticho, zdálo se že Voldemort hluboce přemýšlí. ,, Nu, dobrá…vezmeme
je sebou…“, luskl prsty, na jeho povel vystoupili se smrtijedů Grabbe a Goyle. Lupin
zaujal bojovnou pozici, pan Weasley ho napodobil. ,, Ale, ale…. “, Voldemort se
za břicho popadal když zjistil že Lupin i pan Weasley to myslí vážně.